Návštěvnost
Večerní splín
Večerní splín
Samota po zdech eseje píše,
pod kůži vpíjí se zoufalství pach,
s večerem vkrádá se pomalu, tiše,
do srdce, do duše, úzkost a strach.
V předzvěsti noci plíží se stíny,
čas kape jako černý tér,
výčitky svědomí, pocity viny,
životu ztrácí se cíl a směr.
A každý nádech bolí, jak by snad
ti plíce vlci chtěli roztrhat!
Krkavci zmaru v myšlenkách krouží
a naději zvoní klekání,
když srdce se samou bolestí souží
těžko je věřit na svítání!
pod kůži vpíjí se zoufalství pach,
s večerem vkrádá se pomalu, tiše,
do srdce, do duše, úzkost a strach.
V předzvěsti noci plíží se stíny,
čas kape jako černý tér,
výčitky svědomí, pocity viny,
životu ztrácí se cíl a směr.
A každý nádech bolí, jak by snad
ti plíce vlci chtěli roztrhat!
Krkavci zmaru v myšlenkách krouží
a naději zvoní klekání,
když srdce se samou bolestí souží
těžko je věřit na svítání!
Komentáře (7)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Hezké
24.07.2022 16:06:04 | Stanislav32
Díky moc všem za pozitivní komentáře, jsem rád, že báseň líbí :-)
09.07.2022 19:35:41 | Nazarian
Super styl. slova jako duha. Jazykově velmi obratné. Obsahem mi to velmi sedlo.
Též mám často splíny.
09.07.2022 17:06:39 | mkinka
Sice velký splín, ale pěkná báseň vznikla:-)
09.07.2022 14:56:32 | CULIKATÁ
...pěkný blues...;-)
09.07.2022 11:54:56 | Marten
Moc dobře popsaný svírající splín .. naštěstí to svítání vždy přijde.. i když v něj někdy nevěříme... stejně jako Boží milost :)
09.07.2022 11:29:08 | Narra
Nádherná dekadence :)
09.07.2022 09:02:24 | Petr27