Nespánek

Nespánek

Lampička v okně
prvního patra rozvícená
v době kdy
oči živých už spí

Ulice časem ztichlé
a známá tíha
na hrudi dlí

Slova za zuby tlející
tráví vroucí krev
a v hlavě
nepřípustný řev

Potlačené slzy
klestí si cestu
na povrch
když tiše sedím
nad propastí
vytoužené neexistující
dokonalosti

Autor Klára Němcová, 24.07.2022
Přečteno 181x
Tipy 15
Poslední tipující: Fil, CULIKATÁ, Emily Říhová, Rozmarýna, jenommarie, Frr, Psavec, šerý, mkinka, Jan Kacíř, ...
ikonkaKomentáře (1)
ikonkaKomentujících (1)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Některé touhy je třeba..propustit
jen svazují..zbytečné břehy.
Dobře napsané pocity a ta přirovnání top*:)

25.07.2022 14:17:53 | jenommarie

© 2004 - 2024 liter.cz v1.6.1 ⋅ Facebook, Twitter ⋅ Nastavení soukromí