List na chodníku

List si ustlal
na chodníku
ze střepů
zavál ho tam čas
jenž připomíná řeku
bez břehů
co do neznáma mizí

vítr dal listu křídla
a jen tak si poletuje
ranním městem
z vesela
přeletěl nad hřbitovní zídkou
než se usadil
na pomníku mladého poety
s nímž se po chvíli
nadobro rozloučil

Vítr foukl a list se vznesl
k širému blankytu
kde metá kotouly a piruety
jak zkušený gymnasta
a když se přeci unaví
ustele si na louce
a přikryje se cíchou mlhy