Za dlouhých zimních večerů,
Když nevíš jak se smát,
Věz, že smutek je dílem poserů,
Co neumí se prát.
Když nevíš, co od života můžeš chtít,
A to já říkám Vám,
Stačí koukat a jen tak jít,
Hledat lidi a nebýt sám.
S každou novou duší, co do života ti vejde,
Tě totiž smutek dřív nebo pozděj přejde.
...no nevím, je to krásný, ale asi nejsem tak naivní...některý lidi bych rád zpětně ze svýho života vyškrtl, kdyby to šlo...
11.09.2022 13:46:27 | Marten
No konečně ryzí (už pragmaticky stabilizovaný) optimista! S velmi učinným prostředkem, jak prát fleky blbé a ponurné nálady. Rád Tě zde vidím.*
10.09.2022 12:08:23 | šerý
rozesmálas ... poserů :)) to není málo. Někdy se skoro ani nebojím - být smutná, počítám pak ty duše ... než zaspím
10.09.2022 09:30:31 | lawenderr