Už je podzim a večer
padl do tmavé jámy,
odkud nezná cestu ven
nad tichým městem
vlahý déšť se spouští,
jak pavouk po nitce u stropu
tma stínuje černým uhlem
siluety nahých stromů
v prázdném parku,
kde se třesou zimou
a bílý šál mlhy jim utahuje
smyčku kolem větví
Prší a déšť, jak koňské žíně
bičuje hřbety kopců
večer usedá v temném klíně,
jako když černé kaňky vran
slétnou do polí