Stromovková

Až mezi kmeny kmetů
našla si klid a vydechnutí
s zrcadly hladin na dosah.


Trubky divokých kačerů
odzněly půl lomozu blízkého města,
holubi hrdelním zpěvem lákají předjaří


k modelkám smutečních vrb,
marnivě prohlížející nalité pupeny svých dlouhých ofin v měkkých záhybech potemnělého saténu vod.


Teprve tam na chvíli,
protkla se nejvnitřnější podstata krkavčí duše s matkou měst.