Dvě skříně, mohutné, mají vitráže,
tikají, dva hlasy v každé skříni, tam opřené hodiny.
Jenom tvoje ruce se každou sekundu křečovitě otáčí.
Posloucháš hodiny plné tekutého písku.
přiznám se, že vlastně nevím, jak k tomu přistoupit... ale ta poslední věta!*
09.03.2023 22:48:53 | Sonador