Koloběh slunce

Setmělo se
a slunce jak plechový kruh kyvadla
ze starožitných hodin
kmitá pomalu sem a tam
dokud se neztratilo z obzoru
odkud se kutálí valouny
černých mračen
z nichž déšť kropí první sněženky a tramvaje
jen podél železniční trati
vlak houká své blues
a na cestě do nádraží
dvě bílá světla hubí šero

Když na jasném nebi
pelichají za letu ptáci
slunce jak starodávný
lapač snů jenž zachytává
všechny mé noční můry a běsy,
dokud oblohu rozsvítí úsvit,
jež krvácí, jako hruď pelikánů.
Rozednívá se a nebe zbarvilo
své líce jejich krví
všude kolem ticho, co mne děsí
jen troubení vlaků a bodání paprsků
mne ze sna probudí