Jarní podvečer

Anotace: Podvečerní rozjímání

Sbírka: Zimní zahrada

Slunce se schovalo
za paraván mraků
a déšť ševelí
v jarním podvečeru
jen ptáci ve větvích klábosí
o zimě, jež vzala roha

Svatozář luny utonula
v řece, jak Nepomucký Jan
jenom těch pět hvězd
nemohu pod hladinou najít
jsem smolou i smůlou
však smůla se na mne
lepí o poznání víc
tu nedokážu vodou smýt

V jarním podvečeru
se slunce schovalo
za španělskou stěnu
jako by svlékalo svršky
ač je vždy nahé
jako Eva v Ráji

Z kolmých střech
uklouzla kapka,
jak na zamrzlé kaluži
její vlhké prsty pošimraly
okenní římsu
a dopřály zemi spršky