Toulání krajinou
Šel tulák krajinou
se soumrakem v patách
až na hřbitov
aby na sinou náhrobní desku
položil svíčku, jež jako maják
ozařuje všem zbloudilým duším
cestu zpátky
v jarním rozpuku
vzduch sladce voní
a větvoví javorů a bříz
ožívá zpěvem ptačích hnízd
čápi, vlaštovky a špačci
se čepýří z dlouhého letu
a z peříček škubou zimu
Tím poutníkem,
co bloudí krajinou
byl jsem sám v jarním snu
a zrovna kvetl štědřenec
zlatými krůpějemi kvítků
jako by v nich
slunce odráželo tvář
Přečteno 161x
Tipy 7
Poslední tipující: mkinka, Jeněcovevzduchukrásného, šerý, Psavec, Lůca
Komentáře (2)
Komentujících (2)