Anotace: ...
Do hry vhozená
Jsem ztroskotancem vlastních citů,
růže, co dávno nevoní.
Na první pohled v blahobytu,
na druhý vděčný podkoní.
Jsem neumělá do všech směrů,
ženština, s chůzí houpavou.
Stále se v sobě s něčím peru,
klid hledám v modrém nad hlavou.
Jsem tady pro to zemské bytí
figurka do hry vhozená.
Dokud však ve mně život svítí,
půjdu dál dřít si kolena.
08.05.2023 15:43:25 čertííík
...pokud v tobě život svítí, rozkvete i voňavé kvítí, tak omamné může být, jak jiskřivou radost za života budeš žít. Máš všechnu krásu světa ve svém květu, dej citům správný směr, ne vetu...:0))... Hezké, to uchopení dává naději ...a začíná vonět:0*)