Do hry vhozená
Jsem ztroskotancem vlastních citů,
růže, co dávno nevoní.
Na první pohled v blahobytu,
na druhý vděčný podkoní.
Jsem neumělá do všech směrů,
ženština, s chůzí houpavou.
Stále se v sobě s něčím peru,
klid hledám v modrém nad hlavou.
Jsem tady pro to zemské bytí
figurka do hry vhozená.
Dokud však ve mně život svítí,
půjdu dál dřít si kolena.
...pokud v tobě život svítí, rozkvete i voňavé kvítí, tak omamné může být, jak jiskřivou radost za života budeš žít. Máš všechnu krásu světa ve svém květu, dej citům správný směr, ne vetu...:0))... Hezké, to uchopení dává naději ...a začíná vonět:0*)
08.05.2023 15:43:25 | čertííík
Skvěle vyjádřeno Pěti...:) Známe to všechny:)
06.05.2023 20:16:48 | Malá mořská víla
Řekla bych Gábi, že nejen všechny, ale všichni...díky a krásný víkend.:)
06.05.2023 20:58:28 | Dreamy
žena do hry vhozená
ať samé šestky dnes
ať jiný zas
dře si kolena
06.05.2023 10:29:26 | Vivien
I tak by ta moje bolela,
kdyby někiho bolela za mě.
Díky Viv..:)
06.05.2023 20:59:16 | Dreamy
Hezká, líbí se mi v ní tvůj optimistický tón.:)
06.05.2023 09:01:26 | blues
Vím...už dlouho mě k němu nabádáš.
Díky za stálou přízeň, Bluesi:)
06.05.2023 21:00:08 | Dreamy
Moc krásně jsi to napsala *** :0)
06.05.2023 00:48:31 | Protos1182
Jsem ráda, že se líbí Míro:)
06.05.2023 21:01:02 | Dreamy
Tak ta je moc pěkná
05.05.2023 22:33:25 | kozorožka
Tak já moc pěkně děkuji:)
06.05.2023 21:01:24 | Dreamy