Na plotě

Umírám životem v životě
umírám sám ač nejsem
jsem jako hrníček na plotě
poléván sněhem a deštěm.

Občas mě vítr pošoupne
přehodí na jinou stranu
chladně i horce ofoukne
otupí mou ostrou hranu.

Občas si kluci z vesnice
kamenem zahází na plot
někdy mě trefí do líce
až vzteky mohu prasknout.

Tak si tu žiju bez příkras
ztracený uprostřed čtvrti
občas je slyšet hodokvas
občas jen pachutě smrti.