Pouť mého dětství
Pouť mého dětství
Anotace: Vzpomínka na vesničku Vojslavice a tamní podobu poutí v 70.-80. letech. Už je to pryč.
Sbírka: Útržky
na návsi kolotoč řetízkáč a bílé labutě
vzpomínky dávné vyvstávají
i když jsou roky zasuté.
V hospodě párek na papírovém tácku
červená limonáda v třetinkové láhvi
vedle nás sedící obstarožní místní strejci
po čepovaném pivu lačně sáhli.
Pak jdeme s otcem na mši
vyslechnout kázání kněze Nováka
některé pasáže znám už dobře
přesto mě atmosféra pohltí
a za rok přijít znovu naláká.
V síťovce nesem pár sladkých laskomin
k tomu dva melouny zelené
v předlouhé frontě koupené.
Komentáře (10)
Komentujících (6)
Doporučit
TiskKaždá vesnická pouť měla své kouzlo... pravda, už je to bohužel jiné...
Díky za vzpomínky :)
12.05.2023 20:14:06 | Emily Říhová
Poutě byly vždycky velká slavnost v dědine. Moje babička a mamka vždy na naší pouť pekly velké koláče. U nás se říkalo placky. Nejprve se šlo do kostela pak jsme od rodičů a tetiček dostali penízky na kolotoče, starší pokolení si dalo ve stánku puťovou, cukrovou vatu, turecký med, koupili jsme si voňavé žvýkačky ve střelnici, vystřelili růží nebo chlupatou opici na gumě. Nakonec se celá rodina odebrala na oběd k rodině. Byla to sláva jako nějaká oslava.
10.05.2023 22:44:52 | Marťas9
Moc díky za přečtení a komentář.
11.05.2023 14:19:15 | Admirál
Připomnělo mi to pouť v Plaňanech, kam jsem chodila s babičkou jako dítě.
Chválím autenticitu, prvky vesnice i zmínku o mši.
10.05.2023 17:10:37 | mkinka
Díky za přečtení. Ano, na mši jsem v této vesnici chodil při návštěvě poutě pravidelně. Jinak do kostela nechodím, ale tady vždy.
10.05.2023 18:36:06 | Admirál
Já pamatuji sodovky(limonády)v plastovém sáčku s obilným stvolem (brčkem) a k tomu párku zásadně housku. A k tomu všemu ještě brambůrky v umaštěném sáčku sypané krystalovou solí. No prostě delikatesy. Hezká vzpomínka.
10.05.2023 14:54:33 | Kan