pod převisem

šla jste večerní zahradou slunovratu

plnou zázraků poledního slunce

vše jím zalité vás vyprovázelo

 

paní hor

 

nadechla jste se vůně vám tolik blízké

před bouří a deštěm ukryta pod převisem

dne a noci

čekala jste

věřila jste

 

že si pro vás přijdou        že vás nenechají samu

v sebe pohlédla jste        tápala tmou        dotýkala se

neviditelných stěn

 

až čísi dotek                   jemný stisk pevné dlaně

v ústa navrátil vám slova             já chci už domů

 

zněla vám jako modlitba   boží manna  

jako tichý příslib semknutých úst

sotva slyšitelný již            světu

 

vcházela jste večerní zahradou slunovratu