Příliš mnoho,
lidí, hlasů, řečí...
míchají se v hlavě,
až ztrácím sama sebe.
Haló, kde se toulám?
Potřebuju se zpátky,
tady, u sebe,
protože si chybím.
Slibuju ti chvíli,
naprostého ticha,
a pak mnoho hudby,
jen se prosím vrať.
I když dávám pozor,
občas ještě zmizím,
avšak čím dál míň,
neboť líp se znám.
25.06.2023 21:46:47 MatyhoZmaty
hodně hluboká básnička ... občas mám obdobné pocity, třebaže bych to nesvedl tak dobře zrýmovat
25.06.2023 19:40:17 Marten
...často si scházíme...;-)a málo se k sobě vracíme...ale bez sebe nemůžeme žít.
25.06.2023 18:24:29 uživatel smazán
Četl jsem, potom znovu a znovu a budu zas. Jedinečné. Hluboké.
25.06.2023 12:47:56 uživatel smazán
Mluvíš mi z duše :)