(Ne)Spánek

Každý večer padám únavou,

spánek je však v nedohlednu

Oči se mi nezavřou,

koukají jen do stropu

 

Nic nepomůže,

aby se má kukadla zavřela

Všichni už spí,

pouze já tu bdím

 

Ve spánku skládám verše,

v tom sladkém bezvědomí,

písmenka hlavou bloudí,

slova se tu rodí,

tužka po papíře jezdí,

není to k zastavení

 

To duše plná soucitu

dává tvar mému pocitu,

Mé srdce láskou zalité,

myšlenky ještě ukryté,

náplní touhu svou

 

Pokaždé, když zavřu oči, vidím Tebe,

tak v noci pozoruji černé nebe

Každá hvězdička, která se objeví,

je jako pusinka a Tvé něžné objetí

 

Měsíček v dálce a jasně září,

já si vychutnávám myšlenky slastné,

už chci zase cítit Tvůj teplý vzrušený dech,

tak naše roztoužená těla po nebi plout nech