Skříň na starý čochty

V rohu předsíně roky uzamknutá stojí

vysoká, úzká, bytelná

otevřít se jí chatař možná bojí.

Její tvář je neměnná.

Klíč od ní první majitel dávno ztratil

marně ho v trávě hledal

i když se ven rychle vrátil.

Dnes zbývá leda šperhák

a nebo zámek vylomit

tím ztratí svojí krásu.

Není to škoda?

Podobný nábytek

už umí jenom

málokterý truhlář vyrobit.