Bylo moc životů
zmařených
umlčené pravdy hlas
Na odpuštění
právě tu
není už čas...
Bože jsme ubozí
naše tvář
strhaná krása
a naše pouta
zařezávají se nám
do masa..
Tak dlouho jsme do tmy plakali
až slzy nám zčernaly
A vzpoura už není
záměr pomsty,
nemusí...
je to čirý život
roztepaná srdce
a ztvrdlé ruce
roztrhají vás na kusy...
Nepříteli
vrať mi ty roky světla
náruče a pohlazení
daleko od pekla
Všechny ty lásky
co mohl jsem prožít
A vlastní cestu
a chuť štěstí v druhých množit...
Přes všechen tvůj přínos
bohužel kde znamenám plus
ty musíš znamenat mínus.
***
Nepřítel je ten kdo ti ukazuje kdo je nepřítel
dá ti zbraň a řekne STŘEL!!
Loutkovodič jak z temných uměleckých děl
peníze a chtíč, je to jediné co měl...
Zajímá mě co je pravda
protože za tu se vždycky krvácí
za tu se příteli trpí
zatímco lháři se opilí potácí...
Sčítat a odečítat života plusy a mínusy, by asi člověk raději moc neměl. Výsledek může záměrem či momentálním rozpoložením emocí vyjít všelijak :-)
Ta čtvrtá strofa se mi líbí nejvíc.*
19.09.2023 00:43:41 | šerý
Svätá pravda, ako spieva Nohavica:
Míříme na sebe míříme já a ty
ticho je kolem jen pes štěká za vraty
na louce leží mrtví motýli
padá déšť do esšálků
jsme poslední dva kteří přežili
tuhletu dlouhou válku
18.09.2023 10:03:56 | IronDodo