Taková vzpomínková

Anotace: Těžké chvíle prožívali syn ze snachou 21.10. před třemi roky. Byl zrovna covid, musela rodit v jiném městě, tvrdili ji ,že její dítě je menší než uvádějí jinde.Malá ale měla 4,78 kg a 56 cm, mamince dala zabrat, hrozilo nenávratné postižení ručičky.

 

Taková vzpomínková

 

Před třemi roky

těžké to bylo

princezně naši

ven se nechtělo...

 

U mámy dobře

v bříšku teplo,

nechci se narodit

není přece léto.

 

Tak se tam držím

jak malé klíště,

třeba nastane

slovíčko příště.

 

Bohužel příště

nemůže býti,

musím se protlačit

za bráškou jíti.

 

Tak se ven deru

ramínky napřed

nehledím na nic,

jsem přece macek.

 

Snad jsem to přehnala,

nevím jak dále

zůstavám bloklá

v mamince malé.

 

Velká to dřina

doktoři pomohli

my dvě maminko,

by jsme nic nezmohli.

 

Tak jsem tu taky

koukám se na Vás

vy jste mí rodiče,

tak na Vás mávám.

 

Mávám jen jednou,

druhá mi neslouží

být rychle na světě,

teď mě to moc souží.

 

Ještě že mám tebe,

maminko moje

vím, že mi pomůžeš

jsem přece tvoje.

 

Ty se mnou cvičíš

já ale pláču,

pláču tak hodně,

že straším brášku.

 

Děkuji tobě,

má zlatá maminko,

že jsi mi pomohla,

už nemám bolínko.

 

Ručička zdravá,

s bráškou si hraji

co o tom nevěděli,

tak to nepoznají.