Provinilec
Provinilec
Jak mám žít bez tvé lásky,
toť otázka z Hamleta,
že jsem včera líbal jinou,
bože, to jsem popleta.
Promiň, milá, slabou chvíli,
ta kráska mě zmámila,
ty jsi, ale tohle věř mi,
stále moje rozmilá.
Že jsem neměl tohle dělat,
to já přece dobře vím,
tak mi odpusť, moje lásko,
já se jistě napravím.
Komentáře (10)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisk
Nenapravíš ..to se nedá..
důvěra se těžko hledá..
Dohráno a dozpíváno
a to smutné kalné ráno
"neber to tak tragicky"
rozdělí Vás na vždycky.
bééééééé ta je bolavá
02.04.2007 22:22:00 | Nút
Myslím, že v tomhle případě účinná lítost není polehčující okolnost...ale argument že jsi popleta by mně osobně totálně dostal:o)))a ten slib nápravy,noooo to mi připomíná,když já slibuju policistům /kteří mě nachytají jak stojím s autem kde nemám/že už to nikdy,ale opravdu nikdy neudělám;o)
02.04.2007 18:41:00 | Navire
v tomhle Ti rozumím.. příště ale bacha.. jinak velice povedená básnička..
02.04.2007 15:45:00 | Roger
Taková rozverná ;-) Ale vysvětluj to... lepší je podle Plzáka - zatloukat, zatloukat, zatloukat
02.04.2007 09:54:00 | G.P.
