příběh

příběh

Anotace: šupšuplík...

míjíme se v temnotě
zapadlého stánku
s cukrovou vatou

pouťové abstrakce
našeptávají portmonkám
o niternosti otvírání
kolidujících drah burčáku

jen jsme se chtěli nerozcházet
ale dopadlo to vzpomínáním
na budoucí samotu...

Autor Marcone, 14.01.2024
Přečteno 236x
Tipy 16
ikonkaKomentáře (8)
ikonkaKomentujících (4)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

15.01.2024 19:27:25   Dračí

Cukrovou vatu už jsem neměl, ani nepamatuju. :-)

líbí

14.01.2024 17:14:14   uživatel smazán

Strašně dlouho jsi tu nebyl. Já zapátrala v paměti a vzpomněla si na Chestera, /je to můj miláček, nikdy jsem mu to neodpustila/ a pak jednu tvoji s netopýry, pamatuješ? A už mi v hlavě naskočila profilová fotka a pak se podívala a máš pořád stejnou... :) Mám fotografickou paměť a ta je jako slon, svým způsobem.
Tahle setkání znám a tu chuť jsi namíchal tak akorát.

líbí

14.01.2024 17:34:39   Marcone

Ahoj. Mno... podle nicku a ani podle toho jak jsi tu dlouho fakt nevím. Ale jsem rád, že si pamatuješ můj pravěk :-D
Chester to posr... Debil

líbí

14.01.2024 15:47:33   cappuccinogirl

Ten tvůj šupšuplík do sebe fakt hoooodně pojal... je super, že mu občas odlehčíš a vytahuješ... Tahle láska z pouti je ke konci hodně silně emoční třesk cukrový vaty.
Skvěle napsaný příběh.

líbí

14.01.2024 15:49:19   Marcone

Njn, začínám lemplovatět a napsat něco novýho je pro mě téměř nadlidský výkon. Tak alespoň tak...

líbí

14.01.2024 16:05:37   cappuccinogirl

Skvělý tvý "tak aspoň tak"... ráda jsem četla, je to hodně dobrý. Jseš dobrej a emoce ze sebe valíš skvěle...tož doufám, že tě ta tvá "lemplóza" co nejrychlejc pustí:-)

líbí

14.01.2024 16:08:53   Marcone

Toho bych se nebál, cappu...

líbí

14.01.2024 16:11:34   cappuccinogirl

Tož když ty ne, tož já...taky ne...a nebo za dva:-):-):-)

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.2 ⋅ Facebook ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel