u jednoho stolu

17.02.2024 10:21:45   mkinka

Ta je fakticky dobrá.

17.02.2024 09:29:47   ukrytá v máku

Tišeji… nořím se…

05.02.2024 09:47:04   Sonador

nekonečnu... ach Zdeni, krásně napsáno*

05.02.2024 09:12:22   Jan Kacíř

Ty věci poslední. Jako by stály frontu a kdo je v ní poslední...

03.02.2024 19:32:32   básněnka

Vždy je cosi první a zákonitě i to cosi poslední

03.02.2024 18:59:38   RadekČ

Krásná báseň! Velmi oslovila...

03.02.2024 17:31:13   Helen Mum

Tiché a s hlubokou vážností, přesto cítím z Tvého textu neskonalý cit...

03.02.2024 12:40:14   jenommarie

Je smutné moc, když se ví.
Až mě sevřelo..milá Zdeničko*;)
Opatruj se a přeji Ti krásné a pohodové dny, v srdci pohlazené.

03.02.2024 12:32:53   cappuccinogirl

Jen tiše pročítám... znova a znova. "Poprvé poslední" - to mě úplně přikovalo k židli. Jen se na to dívám a ztrácím se do smutna.

03.02.2024 12:08:17   mkinka

Pěkný text