Stáří
Stáří
Už nejsme co jsme bývali
nějak rychle jsme zestárli
oči jsou bez jisker z perleti
fleky se vytváří na pleti.
Čas všechny rány zahojil
změnil se sen a taky cíl
ve zdraví jenom doklepat
u dveří zvoňte, neklepat.
Vrásky jsou pole zoraná
před námi aula či dvorana
a postel tvrdá s vystýlkou
katafalk sjíždí dolů tmou.
Komentáře (12)
Komentujících (7)
Doporučit
TiskKomentáře
Báseň psaná dobře s okem smutku i přívlastkem osudového zrna v rozumu slov smíření s realitou, která nám v určitou chvíli není příjemná.
22.03.2024 09:07:56 | mkinka
Pěkná, jenom ta realita to kazí, mohla by k nám být trošku milosrdnější:-)
22.03.2024 08:32:22 | Žluťák
