Stíny

Dennodenně překračuju
Po cestě městem
Stovky a tisíce
Stínů cizích lidí
Spíš na ně šlapu
Tváří se kysele
Sice nic neříkají
Možná se jen stydí
Copak ale můžu
Za jejich prdele
Velký

Jen na svůj vlastní stín
Jsem neťápla

Natož abych ho přeskočila