Poklidné tóny jazzu
se předhání s dýmem,
kdo bude pomalejší.
Krůpěj bourbonu
ulpěla v koutku úst
tak chladná, až příjemně hřeje
Nedočkavě čeká na polibek od kouře
něžně se vinoucího k vousu
a prchajícího kamsi v dál
Opodál, nejde slyšet,
tiše šeptá Mohelka
příběhy své dlouhé životní cesty
Slunko se zahryzlo do obzoru
a zardělo se tak
jako konec toho doutníku
Špičky prstů již škrábe
tabák rozžhavený
a ve sklence zůstal jen sluneční svit
Jó, džezová nostalgie, jak píše Viv, chutné a staromládenecky půvabné.
12.05.2024 00:12:00 | Matahaja
Takový chutný požitek. Má to atmosféru.
11.05.2024 22:04:35 | Vivien
tuhle chvilku sis skvěle vychutnal:-)*
11.05.2024 20:35:18 | cappuccinogirl