Marnost

Už si rána neužívám
a ty to lásko víš
v koupelně si nezazpívám
a je se mnou kříž.

Slunce v duši nevychází
snídaně už nevoní
něco nám tu lásko schází
čekám kdy nám odzvoní.

Místo zvonku ale tlukot
nezřetelné klepání
z dáli se šíří divný hukot
funění a dupání.

To jsou naše vzpomínky
co jsme spolu stvořili
nyní jsou z nich pomníky
a to jsem ještě zdvořilý.