Říkám Ti,
Když jsem byl dítětem tak jsem se bál smrti,
Nyní na ni neustále myslím jako kdybych byl vášnivě zamilovaný.
Nazvi své přátelé, já Ti nazvu své,
Nediv se, až k Tvému hrobu nikdo nepřijde,
Falešní přátelé se hemží jako šváby v kanalizaci,
Proto mé přátelé jsou vodka, nůž a cigarety.
Nebojím se smrti, je má věrná přítelkyně,
Já ji do náruče pláču jak moc se mi chce zemřít,
A ona šeptá do ouška,
"Ubohý sebevrahu, není to Tvá smrt",
Já ji jen vezmu za ruku,
"Ale no tak, no tak",
Vzlykaje při tom jako kdyby mi někdo zemřel,
Jenom fígl je v tom, že část mne zemřela,
A tak světlo světa mne opustilo,
A smrt se mnou tančí,
Jen mi nedovoluje, abych zemřel,
Co já budu dělat?
Nikdo neví.
Dokážeš být velmi silný v tom, co chceš vyjádřit... jistě máš v sobě sílu i na překonávání překážek, život nás někdy krutě zkouší...
06.06.2024 20:59:46 | cappuccinogirl
Z psychologického hlediska je dobré mít zvíře jako terapeutický vztah na všechny neduhy a ať je to cokoliv pes ci kočka, život je veselejší.Clovek krmí živého tvora a hned je mu veseleji
06.06.2024 18:35:23 | mkinka
Mám dva psy. Upřímně, nemůžu jim takovou bolest udělat, že odejdu a navždy... A tak zůstávám a někdy jsem i rád, že jsem zůstal. Miluji svoje dva mrňousky.
06.06.2024 18:36:38 | NastyinyObjetí
Pes je krásné zvíře,dneska v Praze jsem viděla asi deset psů, jeden mazlivější než druhý.
06.06.2024 18:40:11 | mkinka