Polednice

V slze se odráží smutek světa,

důkazem bolesti je každá věta,

jsou slyšet příběhy těžké jak závaží,

naděje láme se jak světlo z vitráží.

Podaná ruka je prázdné nic,

soucit v převleku polednic

jde si pro nevinné děti

odkojené krví podsvětí.

Pro zvuk mincí zlu otvíráme dveře,

výčitky nemáme ani po nevěře,

umíme lhát a nejlíp sami sobě.

Láska jak mrtvola obrací se v hrobě.