Tak připíjím!

Ve tváři pár vrásek a pár snů, co zůstaly,
některý jsem pustil, jiný ke mně připluly.
Chyb a lásek nesu plnou hrst, jak starý jizvy na dlaních,
čtyřicítka, jak nový list knihy, na stole mi už zatančí.

Tak připíjím na všechny, co tu se mnou stáli,
na lásky, co odešly a zůstaly jen v dáli.
Na příběhy, co mi srdce zranily,
i ty co úsměv do tváře nalily.

V tom zranění duše je příběh, co zapomenout nelze,
časem se jen změní, co pod kůži se vleze.
A potom v nás navždy hoří, bez nekonečné meze,
jen s dalším krokem vpřed se naděje sveze.

A tak žiju dál, trochu moudřejší, snad,
list s číslem čtyřicet, začal jsem psát.
Život je jako hra, tak jí hraju rád,
tak na zdraví, na cestu, na život a jedeme dál.