..sponte sua..

Když obloha si svleče modré potrhané džíny
a natáhne své tenké sexy punčocháče
pak v čase smíření se rozdýchají stíny

by v svitu měsíce byl nejeden klín smáčen…

Když roztáhne svá dravá křídla káně černohřbetá
a jenom zlehka v dotyku si kopíruje pláně
pak v čase mlčení se rozevzdychá věta

na třpytky odlesků, až vášeň vkouzlí za ně;

Niterná tajemství přivřených očních víček

Vznešenost prastarou atlanských bohyní

Symboly běhu čar, krášlící hebké dlaně

Koloběh hmotných spletenců. Vinní a nevinní

Když obloha si ponechá jen zámky pro paklíče

pak vrchol vrcholů pro lásku bude chráněn…