shelby...
shelby...
hnal jsem
propocené tělo
své duše
s achem v ústech
dvojníkem v patách
a stínem jím dusaným
do švestkové noci
bych přespal v marinádě
v botách z kameniny
slunce vyždímalo
z posvátné žíněnky
hvězdné kvílení
Ibisí slovo Thótha
s tím větrem v zádech
se mi vzdouvají plachty košile
nakláním triéru na levobok
směr Orient
a jeho dračí střechy
v kaskádě
neste mě ryby
nad vodami
přes moje chyby
občas nestíhám
dýchat vzduch
na jednom místě
občas mě položte
někam do trávy
kde budu trávit
dejte mi pod hlavu
úsměv a něhu
a jestli vám
budu připadat těžký
jen mě tam položte
tak zlehka z lásky
Komentáře (9)
Komentujících (8)
Doporučit
Tisk
Stálá opora kvality enigman... občas si tě představuju v tom plášti inspektora Columba... s nějakým (neopodstatnělým) vnitřním přesvědčením, že ve stejném chodí i Columbova žena... :)
31.01.2025 13:52:53 | drsnosrstej kokršpaněl
Švestková noc
má moc
má vůni
má
v hrsti
duši
rybí
a chyby
letí
vzduchem...
uchem
jsoucna proletí
aby vzápětí
se rozplynuly
do odpuštění...
Jsem láskyplná poduška, polož se, jak libo*
29.11.2024 16:52:15 | cappuccinogirl
