Anotace: Včera jsem byla zaskočit za kolegyni do bývalé práce. Bylo moc fajn. I slzičku jsem zamáčkla, když jsem se dozvěděla, že na mne prodavačku nemohli natrefit a báli se jestli se mi něco strašného nestalo. Zmizela jsem totiž ze dne, na den.
Dokázala jsem to...
Ráno tolik strachu,
zda sobotní den zvládnu...
Po takové době...
V hlavě vzpomínky na první začátky...
Staří známí zákazníci, vzpomínky na léta
minulá...
Dokonce mi někteří řekli,
že mně rádi vidí...
Zahřálo to u srdíčka...
S podanou rukou a slovy...
Snad možná příště, jsme se rozloučili.
Jestli ještě nějaké příště bude,
je ve hvězdách...
Zdraví má člověk jen jedno.
09.12.2024 04:38:32 Marťas9
Děkuji milá Cappu, za opět krásný komentik. Ty se vždycky tak krásné vcítiš do těch naších děl...
Ta jednodenní návštěva v práci mě opět nabila silou... Bojovat a nevzdávat...
Reakce lidi, kteří mne tam spatřili vyprávěli o všem...
08.12.2024 21:50:21 cappuccinogirl
Marťásku jseš bojovnice...a návrat tam, kde jsi to měla ráda, byť na chvíli, je fajn* Je hezké si takhle oživit nějaké tenkrát...a poznat, z reakcí lidí kolem, že i je to těší*
08.12.2024 19:16:58 IronDodo
báseň je krásna a plná dojatia ten pocit úľavy, radosti a zároveň i neistoty precítil som sa do toho