Altruista

V parku roste bílá břízka.
Roste si tam samolibě.
Malý Tonda pod ní vříská.
Trhá větve škodolibě.

Pne se mimo stromořadí.
Nálet je to, žádná ztráta!
Děcka na něm denně řádí.
Než si pro ně přijde táta.

Tak plynul čas, tichý vrah.
Jedna věc je ovšem jistá:
Před očima prázdný svah.
Žil tam velký altruista.