V srdci s almanachem

Cínový pléd ověnčil duši strachem

krájel třpyt vodní hladiny

já v srdci mazlila se s almanachem

na samém kraji rokliny.

V tichosti večera jsem četla verše libé

chlácholila srdce ztracený

však nechápala lidi škodolibé

milovala jsem život k zbláznění.

Jednou až nabídne mi Kristus korunu

vyzve mě abych za ním šla

pak osudu svůj život podsunu

vzdám se všem intrikám zla.

Nádherné knihy si odnesou sebou

dokud mi bude ještě stačit dech

a prostoupena celá Pane Tebou

vstříc kajícně Ti půjdu po schodech...