Davy

Přečetl jsi mě do posledního písmena,

máš úplnou pravdu,

jak říkáš, zase jsem šla,

a mluvila s každým,

koho jsem potkala,

zastavovala jsem na každém rohu,

abych zakousla samotu,

mohla alespoň na chvíli,

zase někam patřit,

proto ze mě sálá vůně odvahy,

tak už přestaň vymýšlet,

jestli jsem něco neprovedla,

to proto, se ještě celá chvěju,

to z boje s nejasností,

vjemů z lidí, tak nečitelných,

že ani  silné brýle pranic nepomůžou,

hledala jsem spojence v davu,

promiň, že jsem předtím kňourala,

už je mi zase líp, už zase cítím,

že ani když nejsi na dosah,

nejsem tak úplně sama.