Silueta
Silueta
jsem poslední věc, co mi zbyla
stůl štamgasta „U anděla“
po rychlé večeři
když venku se šeří
čekám…
na plnost, jež však nepřichází
něčeho moc a něco schází
po rychlé úvaze
kterou mám v povaze
sebou sám …
pouhý pocit, jak skvěle zní to
však dobře vím, že nestačí to
plný jsem
však nenaplněn
na konci dne a prahu noci
zas v sobě mám, ten známý pocit
něčeho moc
a něco málo
co ještě chtít
a po čem veta
přede mnou
čeká
silueta…
blížím se k sobě
jsem to zase
já…
Komentáře (9)
Komentujících (6)
Doporučit
Tisk
Rytmus skvělý, jen mi uniká smysl textu. Ale co autor to originál.
29.04.2025 21:46:41 | Admirál
to není na škodu ... to jen vypovídá něco o tom, že se díváme každý někam jinam
30.04.2025 00:53:24 | TakJen
JÁ řekla bych, že vím
však rychle dodám - k čertu s tím
co naplněné nenaplní...
v mé mysli už se představy vlní
taky vidím siluetu...
a myslím dokonce, že je i k světu
jo - je to kus
(věřit mi zkus)
a ať si kdo jsi, přibliž se
K ČLOVĚKU
uvnitř sebe
co nejvíc to jde
a naber si...a přitom si nic neuber**
29.04.2025 15:52:27 | cappuccinogirl
a kdo je Já?? ten stín, či pocit
a nebo chtíč či někdo v tobě
kde nalézá se hlas, co ocit´
se na pozadí někde v době?
však které? tvé či siluety
jak málo chápem vlastní světy
jak málo chápem cizí vize
chcem tušit, kým je Vesmír řízen
a nestačí nám intuice
chcem´ víc a víc a více... :)**
29.04.2025 15:33:37 | šuměnka
