Coby kdyby

není od věci, sám sobě přiznat
že život bývá občas tryzna
je jako let na horské dráze
v úvratích leží na podlaze

vrátil sem všechno, co se vešlo
držet to v sobě, dál už nešlo
zkalený pohled jezulátka
ne lidi nejsou neviňátka

jsou mnohem více, něčím zvláštní
stoickým klidem plným vášní
věří, až téměř bez pochyby
smyšlenkám typu, coby kdyby

a když to, kdyby něco nese
každý se na něj ihned třese
přitom však stačí jen si přiznat
každého jednou kataklyzma

dožene a co pak