Jednou se usměji

Mé sny se rozpadly,

jako domeček ze slámy.

Moje duše s emocemi padly –

do propasti mezi námi

je větší každým tvým pohledem.

***

Tvoje kamenná tvář mě děsí,

chladný výraz mě dokaze odzbrojit.

Už jen křičím do lesů – bez řečí,

doufám, že jednou budu moct dojít

a podívat se na vše s nadhledem.

***

Hledám svůj pevný bod 

Existuje, musím důvěřovat 

Žití přeci má důvod

Milovat i trpět 

Věřit i brečet 

Svobodně dýchat 

a jednou se usmát.