Kluci po čtyřiceti letech

Ten rok je zanesen v učebnicích dějepisu
obrovská černá díra,
hluboká propast odžitého času.
Tehdejší sběratelé otcové jsou
takřka skoro všichni.
Na své potomky budou
možná jednou pyšní.

Osud se s kluky nijak nemazlil
Zbyňkovi páteř trvale přerazil,
Jirka K. o holi chodí s bolestí
bojuje trvale s tradiční alko neřestí.
Tomáš nuceně odešel fotbal hrát
daleko do nebeské ligy na druhý břeh.
Neuvěřitelně moc brzy.
Proč musel mít sakra jen takový spěch?

Martin je šťastným dědečkem a skvěle bagr ovládá
kdykoliv uvidím ho,
vždy srší z něj dobrá nálada.
Radek a Miloš také se zdravím se potýkají,
nikdo z nás nemládne
věřím, že bez velkých následků situaci dají.

Milan překonal vážný problém rodinný
tah na branku ovšem neztrácí
s rozvodem není ve vsi jediný.

Petr působí rozvážně na pozici dispečera
v hospodě vidět je nejčastěji za nedělního podvečera.
Jestliže najde odvahu, na slavnostní akci
pomůže s klobásami,
jakmile ztratí zájem
musí to udělat za něj jiní sami.

Libor byl nejmladším blonďatým štírkem
z naší party kluků
dnes pomáhá vést místní sbor hasičský
pronáší často trefná moudra,
pak navykle z cigarety potáhne pár šluků.

A Jirka D. přezdívaný Mačety?
V garsonce o stárnoucí matku pečuje
mezi Humpolcem a Havlíčkovým Brodem
třikrát do týdne cestuje.

To je ta exchlapecká tlupa
vzniklá prakticky v jiné realitě,
když k moci nastoupil Gorbačov
a socialismus začal scházet na úbytě.