Portrét

Portrét

Úsměv kolem úst,

jen z očí smutek svítí.

Jak z vázy plné kvítí,

jež v smrti neslibuje růst.

Namočí prsty v tůni

a vodu nechá po kapkách pak stékat.

Tak opojnou má vůni,

když ze smutku počíná se svlékat.

Snad na déšť, co postrádá slzy;

už brzy…

čeká…