Má knedlík v krku. A v očích...
V očích cítit slanou vůni umami
Kdysi dávno postihla ji anosmie intuice
A tak zase stěhuje se do Prahy
Obmění šatník a byt zařídí si podle Marie
Roztáhne křídla a najednou...
Najednou má pocit, že lítá jak kondor
A volá ji duch náčelníka Apačů
Tak míří zase trochu kolmo
A v krku...
V krku kyne dvě stě dvacet tisíc koláčů