Vina

Cítím vinu,
za každý den, co žiju.
“Špatně jsi spal?”
Asi za to mohu já.
Tahle hra nemá žádná pravidla.
Jsi naštvaný? Co je?
Zase je vina moje.
Ať se rozhodnu tak či tak,
je to mého pochybení znak.
Co je tvoje, to je tvoje.
Co je naše, to je tvoje.
Co je moje, to je naše.
To jsem za tu dlouhou dobu pochopila,
mám pocit, že jsem asi v něčem pochybila.
Prosím, přijď mě zachránit,
nebudu se tomu bránit.
Nemám odvahu na změnu,
přizpůsobila jsem se ve všem jemu.
Jak najít sílu,
když nemám víru,
že zítřek bude lepší,
a mé sebevědomí větší?