V krvi se nám rozlévá zvířecí pižmo
mozky se vzmítají blahem
bělma tříští jako prasklý led
Pouliční prodejci nabízejí
pohledy z tropických dálek
co na ledničku si nepověsíš
A holky co se vznášejí
pod vůní neonů
za úplatek předvedou tvým prstům
jak hebká je kůže v barvě kávy
Jen odejít pak musíš tiše
zadními dveřmi
tam, kde se v blikající dálce
jako popel hrne ven z hranatých domů
co kdysi bývalo hudbou
a drtí všechny pochybnosti o tom
jak někdo může v tomto světě přehlédnout
dílo jeho dokonalosti
Normální lidé se tomu místu
ve tři ráno vyhýbají –
oklikou přes trávníky sousedů
tancují mezi kapkami zavlažovačů
hrdě smíření s tím
že něco takového oni
nikdy nezažijí