Osudová
Ve chvíli, kdy úsvit poráží bez snu noc
a slunce za pár chvil přispěchá na pomoc,
rozčesáváš si zvolna své vlasy;
pro jiného…
Je na tom něco zlého?
Jak mohlo by být? Vždyť voní jako klasy
a diamanty kapek se tvoje tělo třpytí.
Posbírej náruč kvítí
své nepřeberné krásy
a spěchej za svým milým a za lepšími časy.
To všechno nové, krásné si přece zasloužíš
a ač se ještě bráníš, tak v srdci už to víš…
No možná to vyznívá podivně až masochisticky. Ale kdo opavdu - byť platonicky, ženu hluboce miluje a váží si ji, nakonec jen její štěstí ho dělá šťastným. I kdyby to bylo na jeho úkor! V praxi to mám také tak.
Jestli jsem tvé vyznění díla dobře pochopil, tak klobouček*
30.05.2025 15:24:25 | šerý
... ano, děkuji ti příteli; pochopil jsi to naprosto přesně... moc ti děkuji...
30.05.2025 16:24:31 | mr.avenec