Vlahý vánek prostupuje markýzami
bílá kočka na venkovním parapetu
prezentuje tělo v plné jeho délce
lidé jsou uvolnění - dýchají mělce
floristka obratně sáhla po pugétu
v předzahrádce cukrárny klábosí známí
S chlapcem teenka s nabíranou minisukní
nad šedivou dlažbou levitují barvy
lžičky v šálcích nebo kyprých větrnících
Dnes vládne harmonie - je třeba říci
Slezané jsou jako lidé z města Narvik
ale proč si nedopřát zákusek chutný
Tedy v představách mi naběhla, nevím proč, když
ji znám jen z filmů pro pamětníky, neděle první republiky. Nech je to jak chce, text se mi moc líbí!
01.06.2025 22:29:29 | Vivien
Jsem mile let prvorepublikových
Když onen pel nacházíš v mem textu
pak je vše v nejlepším světle
Září reflektorů
“Jen pro ten dnešní den”
Marty Kristián Kudláček
02.06.2025 22:27:05 | kudlankaW
šálky větrníky harmonie
a neděle si píská, že všechno, jak má, žije*
01.06.2025 19:39:59 | cappuccinogirl
Krásný oddychový námět
01.06.2025 18:23:26 | Admirál
Stejně jako Den dětí strávený s celodenní přehlídkou volnočasových tanečních kroužků
Děkan tedy díky
01.06.2025 18:24:59 | kudlankaW
Tak si zajdi taky, ne? Jednou za čas si má člověk udělat radost.. :o) Je to povedený kousek, naskočil mi i to květinářství s vůní květin. Víš, co jsi mi připomněl? Kdysi bylo u Opavice obrovské zahradnictví, skleníky a v nich karafiáty. Jednou jsem se tam dostala potajmu dovnitř, chodila a natahovala tu vůni.
01.06.2025 15:33:32 | Philogyny1
To málo co zbylo z kdysi obrovského zahradnictví definitivně spláchla povodeň v září 2024.
Jsem v práci
Lidé však jsou na zahrádce
Cukrárny
Tváří se
Přesladce :)
01.06.2025 15:54:23 | kudlankaW
Požehnanú nedeľu... zaslúžene ...
01.06.2025 12:49:48 | jablonka
Vďaka A
Já som v robote opat
01.06.2025 12:52:43 | kudlankaW
:) tak ... Opravujem slohy... Ale tá ilúzia je nádherná...Alebo lepšie, paralelná realita...
01.06.2025 12:58:12 | jablonka
Ano představuje to pro mne realitu.
Pod oknem divadla hned naproti jsou lidem dopovaní cukrem
kremrolemi
A s privrenymi víčky strkají výtečnou kávu!
Ach aach
01.06.2025 15:02:08 | kudlankaW
Mně jako panchartovi, neděle byla nudnou procházkou. Bílé punčocháče s temně modrými námořnickými kraťasi a trikotem, hranatým lajtuchem posazeného límce s bílými nalajnovanými proužky. Pod přísným pohledem svých porodných, jsem hopsal po betonce a měl pokušení nakopnout káždý kamínek, který se mi dostal do cesty. Pravidelnou nedělní štrekou jsme míjeli cukrárnu s linoucí vůní žužu a já škemral o kopeček zmrzky. Dnes je vše jinak a náš pobledlí vkus padl na znak.
Ale je vidět, že nedělní genius loci ještě občas funguje... alespoň v naších vzpomínkách. Nemám pravdu Kudlanko?
01.06.2025 12:30:06 | šerý
Koukám na vysmáté lidi v zahrádce cukrárny každý den.
Vždy když jsem v práci angažmá.
Díky šerý za příběh jak z dokumentu Hledání ztraceného času.
Já měl neděli spojenou s miniSTrovanim v kostele
Až do 18 let.
01.06.2025 12:55:25 | kudlankaW
Martine, kde je ta cukrárna u divadla? Já dlouho nebyla v centru, vždycky jenom na hřbitov v Katerajnu. Teď si konečně domluvila hrobeček s Karlouškem. Prodají mi ho. Ten hřbitov je celé moje dětství. Jak umřel děda, tak jsem nastoupila já. Chodila tam s ní snad každý den. Ona plakala u hrobu a já kolem řady dětských pomníčků. Uměla jsem číst už jako malá. Jsou tam tam pohřbené i děti po Němcích, vždycky si načítala a představovala to svoje. A to jsem nevěděla, že v té řadě je pochovaný Pepíček. První dítě od babičky. Umřel ve třech letech na zápal mozkových blan, to už četl noviny. Vrátil se jí v posledním děcku. Všechny dostupné tituly před i za jménem. Pamatuju se, jak ji vzal na ruce a točil s ní po kuchyni, byla maličká, jako moje máma. Říkal jí Anči. Můj Jindra je jeho kopie. Má teď holku, je to prcek a připomíná mi babičku. Všechno se to pořád opakuje Pátráme teď, kde je ten hrobeček s Pepíčkem. Nikdy to nikomu neřekla. Větrníky miluju. Jsou tak sladké, až kroutí skráněmi. :o)
01.06.2025 21:16:01 | Philogyny1