Neděle a má patřit dětem

01.06.2025 22:29:29   Vivien

Tedy v představách mi naběhla, nevím proč, když
ji znám jen z filmů pro pamětníky, neděle první republiky. Nech je to jak chce, text se mi moc líbí!

02.06.2025 22:27:05   kudlankaW

Jsem mile let prvorepublikových
Když onen pel nacházíš v mem textu
pak je vše v nejlepším světle

Září reflektorů

“Jen pro ten dnešní den”

Marty Kristián Kudláček

01.06.2025 19:39:59   cappuccinogirl

šálky větrníky harmonie
a neděle si píská, že všechno, jak má, žije*

01.06.2025 21:37:27   kudlankaW

Mňam

01.06.2025 18:23:26   Admirál

Krásný oddychový námět

01.06.2025 18:24:59   kudlankaW

Stejně jako Den dětí strávený s celodenní přehlídkou volnočasových tanečních kroužků

Děkan tedy díky

01.06.2025 15:33:32   Philogyny1

Tak si zajdi taky, ne? Jednou za čas si má člověk udělat radost.. :o) Je to povedený kousek, naskočil mi i to květinářství s vůní květin. Víš, co jsi mi připomněl? Kdysi bylo u Opavice obrovské zahradnictví, skleníky a v nich karafiáty. Jednou jsem se tam dostala potajmu dovnitř, chodila a natahovala tu vůni.

01.06.2025 15:54:23   kudlankaW

To málo co zbylo z kdysi obrovského zahradnictví definitivně spláchla povodeň v září 2024.

Jsem v práci
Lidé však jsou na zahrádce
Cukrárny
Tváří se
Přesladce :)

01.06.2025 12:49:48   jablonka

Požehnanú nedeľu... zaslúžene ...

01.06.2025 12:52:43   kudlankaW

Vďaka A

Já som v robote opat

01.06.2025 12:58:12   jablonka

:) tak ... Opravujem slohy... Ale tá ilúzia je nádherná...Alebo lepšie, paralelná realita...

01.06.2025 15:02:08   kudlankaW

Ano představuje to pro mne realitu.
Pod oknem divadla hned naproti jsou lidem dopovaní cukrem
kremrolemi

A s privrenymi víčky strkají výtečnou kávu!

Ach aach

01.06.2025 16:01:01   jablonka

Jaj jaj jaaaaaj :)

No, Phil má asi recht, že by si mal zájsť.

Alebo... dá sa potešiť s nimi? V piatok som sa vyskytla na katechéze rodín...

01.06.2025 16:38:55   kudlankaW

Měl bych zajít a zažít dolce vita

01.06.2025 12:30:06   šerý

Mně jako panchartovi, neděle byla nudnou procházkou. Bílé punčocháče s temně modrými námořnickými kraťasi a trikotem, hranatým lajtuchem posazeného límce s bílými nalajnovanými proužky. Pod přísným pohledem svých porodných, jsem hopsal po betonce a měl pokušení nakopnout káždý kamínek, který se mi dostal do cesty. Pravidelnou nedělní štrekou jsme míjeli cukrárnu s linoucí vůní žužu a já škemral o kopeček zmrzky. Dnes je vše jinak a náš pobledlí vkus padl na znak.

Ale je vidět, že nedělní genius loci ještě občas funguje... alespoň v naších vzpomínkách. Nemám pravdu Kudlanko?

01.06.2025 12:55:25   kudlankaW

Koukám na vysmáté lidi v zahrádce cukrárny každý den.
Vždy když jsem v práci angažmá.

Díky šerý za příběh jak z dokumentu Hledání ztraceného času.
Já měl neděli spojenou s miniSTrovanim v kostele

Až do 18 let.

01.06.2025 21:16:01   Philogyny1

Martine, kde je ta cukrárna u divadla? Já dlouho nebyla v centru, vždycky jenom na hřbitov v Katerajnu. Teď si konečně domluvila hrobeček s Karlouškem. Prodají mi ho. Ten hřbitov je celé moje dětství. Jak umřel děda, tak jsem nastoupila já. Chodila tam s ní snad každý den. Ona plakala u hrobu a já kolem řady dětských pomníčků. Uměla jsem číst už jako malá. Jsou tam tam pohřbené i děti po Němcích, vždycky si načítala a představovala to svoje. A to jsem nevěděla, že v té řadě je pochovaný Pepíček. První dítě od babičky. Umřel ve třech letech na zápal mozkových blan, to už četl noviny. Vrátil se jí v posledním děcku. Všechny dostupné tituly před i za jménem. Pamatuju se, jak ji vzal na ruce a točil s ní po kuchyni, byla maličká, jako moje máma. Říkal jí Anči. Můj Jindra je jeho kopie. Má teď holku, je to prcek a připomíná mi babičku. Všechno se to pořád opakuje Pátráme teď, kde je ten hrobeček s Pepíčkem. Nikdy to nikomu neřekla. Větrníky miluju. Jsou tak sladké, až kroutí skráněmi. :o)