po vyše dvoch desiatkach rokov
si k tebe znova líham
uspávam dotykom
zášklby zloby počas dňa
odchádzajú spoločnou tmou
dopĺňam deficit
ľudského tepla z inkubátora
v polospánku
vypúšťaš slovo za slovom
mamuška veď ja ťa ľúbim
len v mojich
každodenných emočných stresoch
to nedokážem dať najavo
...ale ta věta, co řekla, úplně stačí:-)
vydá za všechny...
nemohla líp...
ach, jsem si úplně povzdechla, takové chvilky zachvějí světem:-)**
04.06.2025 18:56:12 | cappuccinogirl
Není, co říci a tolik by se chtělo. Uvědomuji si svá zapomenutí a chybění.
04.06.2025 09:32:19 | Jan Kacíř