...
Podívej, všichni ti lidé kolem
vznáší se tu jako živoucí květiny
ovinutí ve vypraných prostěradlech
co voní jako hejna mraků
aby hledali mezi dlažebními kostkami
recept na to
jak nezabloudit ve svých snech
Občas se na mě podívají
slaměným pohledem
a usmějí
nuceně roztahují
koutky úst do světových stran
jakoby nevěděli
že to dělat nemusí
Jakoby nevěděli, že já vím
a že oni jistě také
Kolik krásy a půvabu
ve skutečnosti mlčky plane
uvnitř všech lidských srdcí