Zpátky, Ztráty a zálezy

Od západu, jihu,
východu
i od severu
nainstalovali časované bomby
do všech směrů

chytli tě už teď do oprátky

tak pánbůh s námi
a zlé
zpátky

===


Dny v roce? Střepy. Z rozbitý vázy.
Šlapem po nich – a každý nás zkazí.
Některý zařízne, jiný tě mine,
štěstí je v pytli. A všechno v dřině.

Jdu parkem. Je dusno. Holubi šilhaj,
na lavičce starý pán krmí svý sny.
Kytky tu vadnou, slunce je ztichlé,
ve stínu flákaj se životní pravdy.

Včera byl čtvrtek a zítra je pátek,
dneska máš v botě skleněnej šrám.
Z kalendář ubíráš další desátek,
další den v čudu. A s ním i tvůj plán.

Pocity? Ha! To jsou jen řemínky,
co ti to stáhnou – u krku, v pase.
Láska tě přiváže, úzkost dá do klícky
a svědomí jak mrdlá koza tě spase.

Zpocenej trávník. Mladý pár líbá se.
Přes cestu přeběhne děcko v růžovým.
Na nebi vlaštovky, zákoutí krásné,
a přece v srdci kov, v žaludku dým.

Zastavím. Mlčím. Kolem je červnovej den.
Dívám se do dálky. Město zpět kouká se,
jak kdyby vědělo... ztracenej jsem.