Znám město blízko hranic,
z něj mladí odcházejí,
a vše prý je tu nanic,
staří už pouze klejí.
Tu vzduch je jako saze
a práce tady není.
„Nám jinde bude blaze!“
zde ustálené rčení.
Máš kapsy plné fetu,
po nocích automaty
a když bydlíš v ghettu,
tak počítáš jen ztráty.
Však když se dají dávky,
tak to je tedy terno.
Sletí se jak kavky…
Však není tu jen černo.
V kostele u náměstí,
oltář tam stojí v šeru
a v barech už od šesti
lidé jsou na maděru.
U skříňky na civění
hlt piva a kus špeku,
dnes poddají se snění,
a závisti a vzteku.
Pro boty, křupky, zelí
jezdíme do Cieszyna.
Kdybyste nevěděli,
to město je Karviná.
A že má chyb jak máku?
Nikomu nevyvracím…
Jak hejno tažných ptáků
do něj se ale vracím.
15.08.2025 18:29:54 Emily Říhová
Pohraničí málokde oplývá blahem,
mladí ztrácejí se šmahem
za lepším chtějí jít,
věří že jinde bude líp....
Mávám z pohraničí na druhém konci republiky, Souputníku
Mějte krásný večer :)
15.08.2025 18:43:01 Souputník
Ale jsou tu i mladí,
kteří zůstat chtějí,
nečinnost jim vadí...
V tom vidím naději... :)
Děkuji, Emily, a rovněž mávám.
Pěkný večer i Vám. :)
29.07.2025 10:43:16 Charlie
Díky za báseň, skoro si připadám, jako bych taky v Karviné chvíli žil.
Poezii rozumím ještě méně než próze a to už je co říct. K formě Vám toho moc neřeknu, ale potěšilo mě, že jste báseň ukončil na vyšší notě.
Je pro Vás Karviná srdeční záležitost?
29.07.2025 12:07:56 Souputník
Díky za komentář,
nechtěl jsem to dílko zakončit pochmurně. Určitě bych našel i pěkné obrazy z rodného města, ale Múza tentokrát velela jinak :)
Srdeční záležitost? Určitě..., ale ne proto, že jsem tady vyrostl, mám příbuzné a známé. Ale protože mi někteří lidé v tomto městě výrazně pomohli na mé životní Cestě.