KINO "RADOST"
kalné oči
ruce v klíně
neklidné prsty
rozjímají o vině či nevině
jeho myšlenky běží
na plné obrátky
však vzpomene si už jen stěží
jak těmihle neklidnými prsty
pod svetry vedle sedících dívek
si hrál s jejími prsy
občas troufnul si i níže
a mladé slečně od nanuku umazal kalhotky
jeho prsty voněly pak ještě dlouho
tím nanukem a mladou dívčí touhou
a smích a nadšení
dávaly pánské záchodky
museli jsme si pospíšit
a všemu se pořádně naučit
první pokusy vo správnej francouzák
a ještě spousty jinejch užitečnejch věcí
lífroval nám ten náš biák
občas to mlasklo fackou
když pod sukněmi
zrovna se něco učil
při mládeži nepřístupným filmu
v blízkým kině Radost
kde formoval se nám náš celý život
kde momentálně vládla mladost
zachvěla se teď jeho víčka
zvlhnul jeho nos
nejspíš právě líbal něčí líčka
a bez výčitek říkal "miluju tě"
na poklopec ukápla mu slina
že narodil se jako kluk
byla ta jediná jeho vina
sesul se do zadu
ten starý pán
poslední útržky vzpomínek
zvedly mu naposled náladu
pak ho dali do skladu
prožitejch i neprožitejch snů
krásnejch i zbytečnejch dnů
tomu kinu říkali jsme Randál...